|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
K hradu se blížili tři jezdci. Slunce se odráželo od ostří jejich mečů. Chocholy na přilbách se třepetaly ve větru. Zastavili se pod mohutným staletým dubem, jakoby se jim na hrad nechtělo. Pak odhodlaně pobídli své koně do cvalu ... Hradní stráž už poslala zprávu o těch jezdcích a ta se rychlostí blesku rozšířila po celém hradě.
A tam v koutě tržiště se schovával mezi krámky urostlý mladík. Zna l každý kousek tohoto hradu, věděl o všech únikových cestách i o moudrém starci, uvězněném v kobce vytesané ve skále. Z jejího zamřížovaného okna byl vidět ten nejnádhernější kousek hradu – na skále se tyčily hradby a hluboko pod nimi tekla řeka, lemovaná svěží jarní trávou. Tento zapomenutý kraj nevěděl o válkách v zemi, neměl ani tušení o těch třech jezdcích, o krásné Alexis, moudrém starci, o krutém králi Naporamovi, který plenil a vyvražďoval všechna menší království...
... Ano, tento příběh začíná uprostřed válek lidí za svobodu...Všechna menší království ze severu, západu a z jihu zabral Naporam. Ale na východě, na samém konci , v tom nejádhernějším kousku země leží Vodopádové království. Není zde hlad ani nouze, ale všichni se bojí dne, kdy přijde Naporam zabavit jejich pozemky, odvést muže do svého vojska...Všichni se opevňují v zatím nedobytném hradě spolu s králem, královnou a jejich třemi dcerami a čekají...
Moudrý král už nemá sílu ubránit všechny svoje pozemky před mocí Naporamových vojsk.
Má z něj strach, jako všichni ostatní. Co když prohrají, co bude s královnou, jeho dcerami – Lenií, Sárou a chlapeckou Alexis? Všechny tři jsou statečné, ale před Naporamovými vojáky se neubrání...Už se ten útlak nedá vydržet, musí se mu podvolit a nebo – a nebo – je to riskantní plán, ale jestli vyjde, bude konec jejich nesvobody. Lidé z lesů, kterým dovolil zabíjet zvěř na jeho pozemcí ch jistě půjdou s ním ...
Brána byla otevřena a tři jezdce vpustila hradní stráž do hradu, odsud už není úniku. Naporam už čeká hosty a jeho vojáci dělají neznámým cestu tržištěm. Axel, pohl edný mladík zvědavý stejně tak jako ti ostatní se protlačil až ke koni nejmenšího jezdce...Ty oči, kde jen viděl ty oči – no ano, už si vzpomíná, v místnosti s obrazy, byla na něm překrásná dívka, vlasy jí vlály ve větru, její kůň letěl obrazem – no ano – ALEXIS, dcera Richarda, krále Východního pomezí a Křišťálových vodopádů, Červeného labyrintu a Velkého jezera tří králů... Ale co by dělala tady, na Naporamově hradě a s kým by tu byla? Nenápadně jí pokynul hlavou a zmizel, musí se přece dozvědět, proč je tady a jestli je to vůbec ona!Avšak Alexis znala tohoto mladíka, neboť jej nedávno viděla na jejich hradě, chtěl nějakou práci a chvíli tam pobýval.Co dělal tady, není to zrádce? Nechce zradit krále Richarda a tím dopomoci Naporamovi k vítězství nad celou zemí?
|
|
|
